Jak dnes vypadá logistický trh v Evropě?
V souvislosti s expanzí Evropské Unie začínají logističtí operátoři vytvářet jednotnou evropskou síť, neboť distribuční systémy se mění z národní na mezinárodní sítě. Logistika je pro evropskou ekonomiku a její obyvatelé důležitější než si asi většina z nich uvědomuje. V roce 2006 se celkový obrat logistického sektoru vyšplhal na 800–900 miliard euro. Velikosti jednotlivých evropských trhů (obr. 1 a 2) jsou dány především velikostí a významností příslušných zemí. Dlouhodobý růst logistického průmyslu se pohybuje mezi 4–8 %, přičemž polovina tohoto růstu je koncentrována do pouhých tří zemí, které čítají 70–75 % celkového evropského trhu skladování: Německo (3 miliony m2), Velká Británie a Francie (každá 2,5 milionů m2). Tržní podíly ekonomik střední Evropy – Polska, Maďarska a České republiky – se potom pohybují od 5 – 10 %.
Obr. 1: Evropské logistické trhy (velikost, riziko a zisky) (Zdroj: DEGI, EuroHypo)
Obr 2: Skladování – největší evropské trhy. (Zdroj: Atisreal, Degi, EuroHypo, Jones Lang Lasalle)
Logističtí provideři nyní poptávají větší skladové jednotky, aby sjednotili existující národní distribuční centra do menšího počtu evropských. Díky poslednímu rozšíření Evropské unie (Bulharsko, Rumunsko) a vzhledem k posilujícím ekonomickým vazbám s dalšími východními zeměmi (např. Ukrajina, Turecko, případně lze uvažovat i Rusko a Bělorusko) se pomyslný logistický „střed Evropy“ posouvá jihovýchodním směrem z jihu Belgie na jih Německa (obr. 3).
Obr. 3: Posun logistického „středu Evropy“ jihovýchodním směrem.
Existující sklady jsou ale často příliš malé v porovnání s požadavky trhu a dochází tak k převisu poptávky nad nabídkou, zejména u levnějších skladů a skladů větších než 5 000 m2. Dostupnost logistických nemovitostí pro využití logistickými společnostmi se v posledních letech zlepšila. Rapidně poklesla poptávka po výrobních závodech a poptávka po kancelářích a průmyslových budovách také oslabila. V minulosti logistika znamenala především dopravu, která vytvářela dopravní zátěž, hluk, znečišťovala životní prostředí a jen velmi málo pracovních příležitostí. Tento negativní obraz se však dramaticky mění. Logistika dnes vytváří přidanou hodnotu – nové funkce jako balení, picking, servis, telefonní služby, apod. doplňující klasické funkce dopravy, překladišť, zasilatelství a skladování. Ekonomické dopady tohoto zlomu jsou pozitivní především na zaměstnanost. V průměru připadá 50–75 zaměstnanců na 10 000 m2 skladu včetně administrativních pracovníků. Nejméně v každé druhé zemi se v blízké době očekává růst nabídky nebo/a poptávky, což je dobrá zpráva jak pro developery, tak investory.